Město pro lidi nevzniká samo

Jáchym Vacek je architekt a předseda spolku DEKADENT Heřmanův Městec. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze a ve své praxi se pohybuje mezi architekturou, krajinou a veřejným prostorem. Zajímá se o to, jak mohou města vznikat citlivěji a s větším respektem k místu, lidem i krajině.

Podílel se na krajinářsko - urbanistických a architektonických studiích větších územních celků, kde získal zkušenosti jak spolupracovat se státem, obcemi, odborníky i veřejností.

Jáchyme, začneme z lehka, jaké je tvé nejoblíbenější místo v Heřmanově Městci?

Mám rád přírodu a krajinu v okolí města. Moje nejoblíbenější místo je na lukách nad Ježkovkou směrem na Uherčice. Když stojím nahoře, koukám přes zahrádky a vidím celý Městec z nadhledu.

Kam bys vzal někoho, kdo u nás ve městě nikdy nebyl?

Záleží kdo by to byl. Pokud by to byli přátelé architekti, tak bych jim určitě ukázal vilu od Bohuslava Fuchse, protože to je klenot (Löwitova vila v Jiráskově ulici, pozn. red.). Sama o sobě je architektonicky velmi zajímavá Nešetřilova vila v ulici Pod Nádražím, kde architekt pracuje s myšlenkou zaniklé mrdické tvrze a silným motivem vody a vodního hradu. Následoval by určitě Medov, knížecí stáje a zámecký park.

Když zmiňuješ Medov, přibliž nám svou představu o budoucnosti této stavby.

Medov je pro mě spící kráska. Moje vize je, aby sloužil jako společensko - komunitní centrum pro setkávání lidí napříč generacemi, nápady a zájmy. Jedním z hlavních problémů Medova je jeho velikost a finanční nároky na celkovou rekonstrukci. Proto si představuji, že by se mělo postupovat po menších částech a s tím i testovat program a hledala by se náplň, která by zde mohla dlouhodobě fungovat. S naším spolkem máme připravený projekt na oživení prvních tří místností v přízemí, orientovaných směrem do náměstí v severní části objektu. Rádi bychom zde vyzkoušeli otevřený komunitní prostor, kde by se mohly konat přednášky, workshopy, besedy, autorská čtení, akustické koncerty. Aby tento prostor nebyl přes týden prázdný, tak by zde mohla dopoledne fungovat dětská skupina a odpoledne kroužky nebo otevřená studovna. Možná to zní trochu bláznivě, ale vycházíme z podobných projektů z jiných českých měst, kde takový model dobře funguje a postupně se rozvíjí. Medov má podle mě potenciál stát se živým společensko - kulturním centrem s přesahem za hranice regionu.

Tím se nabízí další téma. Jsi předsedou spolku DEKADENT. Jak vznikl?

První naše dekadentní myšlenky se zrodily ještě na střední škole jako takový klasický odpor proti systému. Během našich studií na vysoké škole pak vykrystalizovalo rozhodnutí pro apolitickou angažovanost a o snahu měnit věci ze zdola. Naším cílem není kritika, ale nabízení řešení a otevírat dialog. Protože, jak říkám, někdy stačí malá změna a ta se stane impulsem pro další změny. Momentálně nás zaměstnávají přípravy podzimního mini festivalu DEKA, kde se dostane ke slovu hudba, slovo a vizuální umění. Rozpracovaný máme i projekt s Architekty bez hranic zaměřený na děti a spolupráci se skvělým sochaře, kterého bychom rádi přivezli do našeho města. Budeme rádi, pokud se ozvou čtenáři, kteří by nám mohli pomoci třeba zapůjčením kamionu nebo jeřábu

Jaké jsou největší přednosti, ale i bolesti města pohledem architekta a občana?

Tak já začnu bolestmi, ať si necháme to příjemnější na závěr. Největší rezervy vidím v komunikaci města s občany. Vedení města by mělo rozvíjet dialog s lidmi a ne jim předkládat hotové projekty, protože právě z dialogu mohou vznikat originální myšlenky a řešení. Když se návrhy představí už ve fázi první skici, může to předejít pozdějšímu zklamání nebo nespokojenosti. Kdyby mohli lidé participovat na projektech, které se jich přímo týkají, posílí to pocit sounáležitosti a vztah k danému místu a rozvoj města již není jen abstraktní pojem. A stačí začít menšími věcmi, jako jsou revitalizace veřejných dvorků, plácků a zákoutí. K bolestem města počítám ulici Čáslavskou, náměstí Míru s jeho západní částí, ale to by bylo povídání na další článek. Ještě zmíním potřebu pracovat s krajinou v okolí Městce, připravovat naše parky, louky a pole na přicházející klimatickou změnu. Obnovovat historické meze a cesty, vysazovat aleje a sady.

Velkou předností Heřmanova Městce je lokalita. Nejen strategická geografická poloha, ale i rozmanitost okolní krajiny. Střídání krajinných charakterů v bezprostřední blízkosti dodává městu jedinečnou atmosféru a nabízí mnohá využití. Další přednost vidím v počtu aktivních občanských spolků. Na poměrně malé město je tu vysoká občanská angažovanost. Lidem není město lhostejné a svůj volný čas věnují jeho rozvoji.

Na závěr si trochu zafantazírujeme, co je tvým snem pro Heřmanův Městec?

Mým snem je nový územní plán. Moderní územní plán pro 21. století, který pomůže našemu městu rozvíjet se citlivě a s respektem ke krajině a s jasnou dlouhodobou vizí. Taková vize by měla vzniknout na základě shody napříč politickými uskupeními i mezi obyvateli a měla by obstát napříč volebními obdobími. Pokud má město jasnou dlouhodobou vizi a strategický plán, výrazně to usnadňuje rozhodování. Když totiž všichni vědí, kam chtějí směřovat, hledá se shoda snáz.