Čipy na popelnicích: mohly by konečně přinést spravedlivější systém?

Přestože město nyní získává přesnější přehled o množství vyváženého směsného odpadu, pro většinu domácností zůstává systém stejný – stále platí jednotný poplatek za osobu bez ohledu na to, kolik odpadu skutečně vyprodukují a zda poctivě třídí. Přitom právě čipy by v budoucnu mohly otevřít cestu ke spravedlivějšímu systému, kde by každý platil podle toho, kolik odpadu opravdu vyhodí.

Plať podle toho, kolik vyhodíš

V České republice se postupně rozšiřuje systém PAYT (Pay As You Throw), tedy „Plať podle toho, kolik vyhodíš“. Funguje jednoduše – výše poplatku za odpad se odvíjí od množství směsného komunálního odpadu, který domácnost skutečně vyprodukuje.

Obce tak přecházejí od plošných paušálních poplatků k adresnějšímu systému, který více zohledňuje chování jednotlivých domácností. Kdo více třídí a produkuje méně směsného odpadu, ten také méně platí.

A právě k tomu mohou sloužit čipy na popelnicích. Díky nim lze evidovat počet výsypů nebo objem odpadu u konkrétní nádoby.

Inspirace ze Slatiňan

Nedaleké Slatiňany už nový systém zavedly. Od roku 2025 zde funguje poplatek podle kapacity nádoby a četnosti svozů.

Každá domácnost si může zvolit velikost nádoby i frekvenci vývozu. Cena se následně vypočítává podle jednoduchého vzorce – objem nádoby × počet svozů × sazba za litr odpadu. Například čtyřčlenná rodina s popelnicí o objemu 120 litrů a svozem jednou za 14 dní zaplatí ročně 2 496 Kč. Pokud využívá větší nádobu o objemu 240 litrů při stejné četnosti svozu, zaplatí 4 992 Kč ročně.

Město zároveň stanovilo minimální objem 60 litrů směsného odpadu na osobu za měsíc. Domácnosti si ale mohou zvolit menší počet svozů, pokud díky poctivému třídění méně odpadu skutečně produkují.

Důsledné třídění jako základ

Systém ve Slatiňany stojí především na důsledném třídění odpadu. Oproti Heřmanovu Městci zde mají obyvatelé navíc možnost třídit použité jedlé oleje nebo gastroodpad živočišného původu. Výhodou je také větší dostupnost nádob na bioodpad, které jsou rozmístěny i u bytových a společných domů. Díky tomu mohou domácnosti výrazně snížit množství směsného odpadu, a tím i své náklady.

Město zároveň občanům detailně vysvětluje, co kam patří. Připomíná například, že sešlapáváním PET lahví se do kontejnerů vejde až čtyřikrát více odpadu a snižují se náklady na dopravu.

Velký důraz je kladen i na bioodpad. Do hnědých nádob patří nejen tráva a listí, ale také zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina nebo skořápky od vajec. Naopak maso, kosti či mléčné výrobky sem nepatří.

Spravedlivější systém?

Hlavní myšlenka systému PAYT je jednoduchá: čím více odpadu vytřídíme, tím méně směsného odpadu skončí na skládce.

Takový systém přináší nejen ekologický přínos, ale i větší spravedlnost. Domácnosti, které se snaží třídit a minimalizovat množství odpadu, nejsou znevýhodněny stejným poplatkem jako ti, kteří netřídí téměř vůbec.

Možná právě čipy na popelnicích jednou umožní, aby i v Heřmanově Městci fungoval systém, který nebude jen evidovat odpad, ale skutečně motivoval ke změně.