Počátkem listopadu budeme v synagoze svědky nevšedního vystoupení úžasného Petra Tomečka
Jan Čapka
19.08.2026 16:15:49
https://www.zivy-mestec.cz/kultura/spokul/pocatkem-listopadu-budeme-v-synagoze-svedky-nevsedniho-vystoupeni-uzasneho-petra-tomecka
Kulturní akce jsou neodmyslitelnou součástí každého spokojeného města či obce. Konec konců kultura je to, co lidem předává hodnoty, utváří myšlenky, uchovává tradice a pomáhá v nás objevit skrytý potenciál. Naštěstí v Heřmanově Městci kultura nikdy nespí.

Tóny Panovy flétny rozezní synagogu 8.11.2026
Velmi často se zde objevují i špičky svého oboru a představitelé „ohroženého druhu”. Jedním z takových představitelů je i hráč na Panovu flétnu Petr Tomeček. Do Heřmanova Městce zamíří ojedinělý český hráč na tento netradiční nástroj 8.11. 2026, kdy se malebné tóny jednoho z nejstarších dechových nástrojů rozptýlí po prostorech židovské synagogy.
Panova flétna - nástroj ze Starověkého Řecka
Panova flétna nepatří zrovna mezi nejrozšířenější nástroje světa. Její původ sahá již do Starověkého Řecka a je opředen překrásnou legendou. Umělec Petr Tomeček neumí na Panovu flétnu jen hrát, nicméně o ní dovede i úchvatně vyprávět.
V televizních pořadech jako například Snídaně s Novou nebo Sama Doma povyprávěl o legendě, která zapříčinila vznik okouzlujícího hudebního náčiní. Za vším stojí bůh Pan, jenž byl na půl člověk a na půl kozel. Jednalo se o řeckého boha lesů, stád, pastýřů a také pastvin. Řecký bůh se zamiloval do překrásné nymfy Syrinx, kvůli svému nelichotivému vzhledu však nebyla láska nikdy opětována. To jeho touhy nezastavilo a pokračoval v obměkčování srdce sličné nymfy. Pronásledování Syrinx nelákavým polobohem došlo až k řece, odkud nymfa neměla kam utéct. Poprosila boha Dia, aby z ní učinil rákosí. Jakmile svou převtělenou múzu spatřil Pan, vzal rákosí a nařezal ho na malé píšťaly z nichž utvořil první Panovu flétnu. Panova láska byla tak silná, že po večerech na břehu řeky sedával a po proudu tekoucí vody nechával plynout kouzelné tóny smutných písní vylouděných z flétny.
Rozhovor s Mistrem
Petře, v televizních reportážích zaznělo již mnohé, zajímavá však může být informace, že trénujete až šest hodin denně a absolvujete přes 400 koncertů ročně. Ať počítám, jak počítám, kde berete tolika času?
Do počtu koncertů počítám i menší koncerty pro seniory, kterým se věnuji již od roku 2019. Ty je možné realizovat v dopoledních i popoledních hodinách. Senioři jsou vždy skvělým publikem, proto jsem za celou tu dobu nikdy nepomyslel, že bych s těmito aktivitami přestal. Šest hodin denně cvičím vždy, když mám před sebou nějaký důležitý koncert či vystoupení, jsou pak samozřejmě i dny, kdy tak trošku lenoším.
Vystudoval jste Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, Vaším nástrojem byla trubka. Po hudební odmlce jste se vrátil, ale skončil jste u poněkud odlišného nástroje. Co vše Vám v životě přinesla hra na Panovu flétnu?
Panova flétna mi do života přinesla úplně vše, po čem jsem toužil už na konzervatoři jako posluchač oboru hra na trubku. Možnost lidem hrát, vystupovat v těch nejkrásnějších sálech nejen u nás v ČR, ale také v zahraničí, živit se tím, co mám opravdu rád. A v neposlední řadě mi do života přivedla i mou životní partnerku Leničku.
Mnohé fanoušky Vaší hry by mohlo zarazit i tvrzení, že nejste v České republice jediným profesionálním hráčem, ale jste jediným profesionálním českým hráčem na území Čech, Moravy a Slezska. Popíšete prosím čtenářům, kdo je tím druhým hráčem na Panovu flétnu?
Tím druhým profesionálem je Liselotte Rokyta, moje první učitelka hry na tento krásný nástroj. Nicméně její hudební aktivity jsou spíše za hranicemi naší republiky, takže si vzájemně profesně nijak „nevadíme“.
Žena Liselotte Rokyta pro Vaši kariéru měla zajisté velký význam, je tomu tak?
Ano, byla to moje první učitelka hry na Panovu flétnu, byla to právě ona, kdo to moje prvotní nadšení pro Panovu flétnu poprvé znásobil.
Dechberoucími tóny flétny jste ohřál mnohá srdce posluchačů během zimního koncertu v jeskyni Výpustek v Moravském krasu. Kapacita byla 490 míst, prosím Vás, kde se zrodil nápad na nevšední koncert před téměř půltisícovým obecenstvem?
Už dlouho předtím jsem nosil tento nápad v hlavě, nicméně mi vždy chyběla trošku odvaha takovýto projekt realizovat. Aktuálně pracuji společně se svou paní, která mi právě odvahu k těmto počinům dodává, a to v hojné míře. Nakonec za námi do Jeskyně Výpustek přišlo okolo 700 lidí a byl to i pro mě naprosto neuvěřitelný zážitek.
Když už jsme u koncertování, tak na které vystoupení si uchováváte ty nejkrásnější vzpomínky?
Neexistuje koncert, na který bych si rád nevzpomenul. Za dobu svého působení jsem odehrál celou řadu krásných koncertů na nádherných místech, ale přece jen některé byli výjimečné. V roce 2021 jsem odehrál krásný koncert v rámci jejich abonmá jako sólista s Pražským komorním orchestrem. V roce 2025 jsem zase vystoupil se symfonickým orchestrem na zámku v Jindřichově Hradci, kde jsem v české premiéře uvedl nádhernou skladbu skladatele a světového hráče na Panovu flétnu Gheorghe Zamfira Birds of Winter.
Zaslechl jsem, že zde opěvovaný nástroj má 22 píšťal a každá vydává 2 tóny. Jste schopný zahrát téměř vše krom metalu a rocku. Je však něco, co lze zahrát jen na Panovu flétnu a naopak žádný jiný nástroj by ji nedokázal doprovodit?
Panova flétna altová, kterou tady před sebou mám, má opravdu 22 píšťal. Pak existují ještě další typy tohoto nástroje a můžou mít píšťal i víc, například moje Panova flétna tenorová má 26 píšťal. Je to nástroj chromatický, takže se na něj dá zahrát opravdu skoro vše.
Setkal jste se i s rumunským flétnistou Gheorghem Zamfirem, což je momentálně asi největší umělec svého druhu. Dokonce jste před dvěma lety na ČT naznačil i spolupráci s tímto jménem na Vašem debutovém albu, jaké vzpomínky a emoce ve Vás zachovalo setkání s Maestrem Zamfirem?
Setkání s Maestrem Gheorghem Zamfirem bylo a je pro mě neustále něčím opravdu mimořádným, něčím, co nemůže zažít každý. Jsou to okamžiky, ze kterých těžím dodnes. Setkání, které mě naprosto utvrdilo, že jdu správným směrem. Maestro Gheorghe Zamfir je po umělecké stránce mou každodenní inspirací.
Hráči na Panovu flétnu v České republice zkrátka chybí. Vy sám dnes jezdíte sbírat nové a nové zkušenosti do Německa a Rumunska za hudebními lektory. Nechybí Vám občas v naší krásné zemi někdo další, od koho byste mohl čerpat inspiraci?
Zde musím přiznat, že jsem rád průkopníkem tohoto nástroje u nás v ČR i na Slovensku.
Zase na druhou stranu, být jediný svého druhu, Vám mohlo pomoci otevřít leckteré dveře, čímž rozhodně nechci snižovat Vaše úspěchy, ale jaké to vlastně je, být prakticky jediným mistrem svého řemesla tady u nás?
Je skvělé být tím, kdo může tento nástroj českému a slovenskému publiku představovat. S touto pozicí je spojeno mnoho možností, ale stejně tak i zodpovědnost.
Hodláte předávat umění Panovy flétny i dalším generacím a doufáte, že právě díky Vašemu odkazu se bude působení vícepíšťalové flétny v České republice rozšiřovat?
Ano, připravili jsme o tomto nástroji celou akademii, kde můžou zájemci získávat nejen informace, ale můžou se na nástroj pod mým vedením i učit hrát. V novém školním roce navazujeme spolupráci i s konzervatořemi v České republice, studenty těchto škol navštívíme s odborným seminářem.
Jménem celého uskupení Živého města bych Vám tímto velmi rád poděkoval a popřál mnoho dalších úspěchů. U nás ve městě, kde je zelený leknín obklopován modrým hávem se na Vaše umění budeme netrpělivě těšit.
Kulturu hrdě podporujeme a jsme rádi, že o Heřmanovu Městci ví i prestižní umělci. Ceníme si toho a přejeme si, aby malebné městečko z úpatí Železných hor mohlo být i nadále označováno za jedno z nejkulturnějších míst ve východních Čechách.
